Řez živého plotu

Prvním rokem po vysazení si rostlina vytváří hlavně kořenový systém a celkem malý přírůstek, a proto se omezíme jen na zakrácení nejbujnějšich terminálních výhonů.

K tomu můžeme použít dvousečných zahradnických nůžek. Jakmile se dostanou keře do normálního růstu, počneme s tvarovacím řezem, a to plotovými nůžkami nebo ručním strojkem. Velké a vysoké živé ploty je lépe sestřihovat motorovými nůžkami. Ty jsou však u nás ještě velmi málo rozšířeny. Aby stěny plotů byly rovné, sestřihujeme je podle latě nebo podle napjatého motouzu. Střih (nejdeli o zmlazení starého plotu) nesmí byt tak hluboký, abychom odřízli letorosty až na loňské dřevo, neboť tím bychom ztížili obrůstání. Jakmile živý plot dosáhl výšky 2 m, musíme jej stříhat kónicky, a to tak, aby byl dole o 5 až 8 cm širší než nahoře a u vysokých živých stěn o 5 až 8 cm širší na každý výškový metr.

Opadavé živé ploty sestřihujeme v předjaří, dokud neproudí míza, nebo koncem podzimu po opadu listů; klademe li nároky na to, aby byly opravdu dekorativní, stříháme ještě koncem června, tj. po ukončení prvního jarního období růstu. V té době také ptáci, kteří velmi rádi v živých plotech zakládají svá hnízda, vyvedli již svá mláďata. Stále zelené živé ploty sestřihujeme obyčejně jen jednou v roce, a to za bezmrazého počasí, v době vegetačního klidu. Túje a takové jehličiny, jejichž větévky lze použít k vazbě, sestřihují se často před svátkem Památky zesnulých (koncern října). Ve stylových zahradách, kde jsou živé ploty součástí skladby, sestřihují se i živé ploty z jehličin ještě v srpnu. Stane li se, že oblevíme před sestřihem menší volná místa vzniklá zlomením nebo odumřením některých větévek, zaplníme tyto mezery větévkou sousední, kterou nesestřihujeme, nýbrž zapleteme přes poškozené místo a upevníme drátem nebo lýkem.

Nůžky na živý ploty vybíráme podle velikosti plochy plotu a možsnoti využít el. proud - více na stránce Vybíráme nůžky na živé ploty