Zimolez

Lonicera L.  zimolez Z tohoto rodu přicházejí u nás v úvahu pro živé ploty vlastně jen oba evropské druhy, a to L. alpigena L., L. coerulea L. a L. xylosteum L., jichž lze použít pro založení středně vysokých plotů. L. alpigena L., zimolez horský, rostoucí ve vysokých polohách střední a jižní Evropy, dorůstá normálně 2 ni výšky, je vzpřímeného vzrůstu, má světle šedé větve, protáhle vejčité listy, žlutohnědé květy a zářivě tmavočervené plody velikosti hrachu. Při tvarování se ovšem květy ani plody neuplatní, ale přesto je živý plot, který sestřihujeme na výšku 1,4 až 1,5 m, velmi hustý, jemný a pěkný. Žádá slunce a daří se v každé zahradní půdě, pokud má dostatek vápna. Lonicera coerulea L. zimolez modrý roste ve střední a severní Evropě a v severní Asii, je 1,5 ni vysoký vzpřímeně rostoucí keř s červenohnědou kůrou a s listy na spodní straně modrozelenými. Žlutobílé květy se rozvíjejí v dubnu až květnu. Snáší kouřové ovzduší a žádá kyselejší půdy; na vápno je choulostivá.

Vyšší (do 2 ni) plot se dá získat vysazením L. xylosteum (zimolezu obecného), který dorůstá obvykle do výšky 3 ni a průměru 2 m, má větévky v mládí pýřité, květy žlutobílé (v květnu až červnu) a plody tmavočervené, velikosti hrachu. Velkou výhodou je, že snáší i zastínění a že se dovede přizpůsobit jak suché, tak i vlhké půdě. Na závadu je, že podporuje šíření třešňové vrtule, a proto se nemá vysazovat do blízkosti třešní. Stále zelené druhy L. pileata OLIV. a L. nitžda WILS. se hodí na nízké živé ploty, ale jen v teplých polohách, neboť u nás namrzají. Opadavé druhy se vysazují na vzdálenost 30 až 40 cm, stále zelené jen 20 až 25 cm.