Ptačí zob

Ligustrum L.  ptačí zob Nejčastěji se vysazuje náš domácí Ligustrum vulgare L.  ptačí zob obecný, který roste jako podrost v habrodubovém společenství, kde dosahuje až 5 m výšky a 2 až 3 ni průměru. Je to bohatě rozvětvený keř se vzpřímenými větvemi a s listy krátce řapíkatými, kopinatými až podlouhle vejčitými, 2 až 7 cm dlouhými a 1,5 až 3 cm širokými, tmavozelené barvy. V červnu až červenci kvete; drobné bílé čtyřčetné kvítky jsou sestaveny v bohatých konečných latách; ve stříhaných živých plotech nekvete. Snáší jakýkoliv řez. V mládí jej sestřihujeme dvakrát ročně, a to jednak po ukončeném jarním růstu, jednak během zimy, aby vytvořil hustě uzavřený živý plot; později stačí sestřihnout jednou ročně. Obyčejně vytváří plot 1,5 až 2 m vysoký a 0,7 až 1 m široký, ale je možno jej sestřihovat i na nízké živé ploty. Na ty ovšem, a to nejvýše do 60 cm výšky, dáváme přednost jeho odrůdě L. vulgare var. lodense, jejíž listy na podzim zhnědnou a teprve pozdě v zimě opadávají. Hezčí než L. vulgare je japonský L. ovalifolium HASSK. ptačí zob vejčitolistý, s listy na líci tmavozelenými, na rubu sivě zelenými a stále zelenými. Může se vysazovat jen v teplejších a chráněných polohách, neboť snáze namrzá, zvláště mají li přístup zimní východní větry. Na netvarované živé ploty se hodí zvláště L. obtusifolium regellanum KOEHNE, ptačí zob tupolistý, pocházející z Japonska, který dorůstá 2 m výšky a 3 až 3,5 m průměru. Větve jsou široce až skoro vodorovně rozložité, jasně zelené, listy modrozelené a' velmi pozdě opadávající. Kvete bohatěji než ostatní druhy.Ptačí zoby nejsou náročné na stanoviště, daří se takřka v každé půdě na výsluní i ve stínu, ale živému plotu z nich prospívá přihnojení každým třetím rokem. Snáší zakouřené ovzduší. Vysazují se na vzdálenost 20 až 35 cm.